ChS Thesia

Často kladené otázky

Jaké plemeno je nepřítulnější?

Mnoho chovatelů rádo tvrdí, že právě jeho plemeno je přítulnější, než jiné (často z řad chovatelů teddíků a beránků). Často je také rozšířený omyl, že velká "masná" plemena se nedají ochočit. Není to však pravda. Králíčci nejsou psi, jejich povaha je v podstatě velmi podobná a nezáleží ani na velikosti, ani délce srsti či uší. Jsou to charakteristiky, které spolu vůbec nesouvisí. Záleží tak především na zaměření daného chovu (na maso x na výstavy x na mazlíčky) a na tom, jak se jim chovatel věnuje. Na povahu má samozřejmě vliv také genetika, proto doporučuji vybírat mazlíčka z chovu zaměřeného na chov mazlíčků, ktde je na povahu rodičů a následně i mláďat kladem zvláštní důraz a dává se přednost zdraví a povaze před vzhledem.
Výjimkou je tzv. Zaječí a Zakrslý zaječí. Tato plemena vynikají vysokým temperamentem a mají silnější přirozené instinkty. Jako mazlíček pro dítě nebo začátečníka se tak spíše nehodí (osobní zkušenost s nimi nemám, čerpám z rad chovatelů těchto plemen). Tyto vlastnosti se naipak mohou skvěle uplatnit u sportovních králíků.
Teddíci a minilopi mají zase o něco nižší temperament, tedy jsou línější (línější ale neznamená přítulnější :).
Zlatou střední cestou pak představují všechna ostatní plemena včetně zakrslých saténků, kteří jsou zvědaví a pohybliví a je s nimi zábava, zároven jsou ale klidní a snadno ochočitelní.

 Jak bude králíček velký?

Zakrslý saténový 1,1kg	Zakrslý saténový beran 1,7kg
Zakrslý saténový běran 1,7kg + zakrslý saténový 1,0kg

Je lepší sameček nebo samička?

Umí králíček chodit na toaletku?

Jsou králíčci očkovaní a přeléčení proti kokcidióze?

Nejsou.

Očkování je nepovinné, avšak vřele doporučuji vakcinaci pravidelně provádět i u mazlíků ve zdánlivé izolaci. Nemoci jsou totiž přenosné kontaktem s nakaženým králíkem či bodavým hmyzem, nebo kapénkami vzduchem. Očkování se dělá u králíčků starších 10 týdnů (do té doby vakcínu zlikviduje imunitní systém posílený látkami z mateřského mléka). Mláďata určená na prodej očkována nejsou (pokud není psáno jinak). Po prvním očkování je třeba pravidelně přeočkovávat (po půl roce nebo po roce, dle vakcín). Očkuje se proti králičímu moru a myxomatóze, nově také proti RHDV 2 lidově "mor 2". Nejčastěji se používá kombinovaná vakcína PESTORIN MORMYX nebo monovakcínami MYXOREN, PESTORIN, PESTORIN RHDV 2  případně je možné očkovat i proti pasteurelóze PASORIN (což se dělá především u králíků, kteří přichází často do kontaktu s ostatními - sport, výstavy,...).
Nedoporučuji vakcínu Nobivac kvůli množství hlášených vedlejších účinků vč. úmrtí.
Obecně se má zato, že je šetrnější očkovat monovakcínami každou nemoc zvlášť, než používat kombinované. Nejprve se začíná morem, pak myxomatózou, dále mor 2 a případně pasteurelóza. To však bývá v ordinacích veterinářů často hodně drahé (jedna návštěva i 300,- dle města)

Proti kokcidióze zásadně nepřeléčuji (není-li důvod), považuji to za špatný přístup k chovu. Je stejně efektivní, jako byste se preventivně přeléčovali antibiotiky proti rýmě. Kokcidie jsou přirozené bakterie žijící ve střevech králíka a pomáhají mu při trávení. Jejich přemnožení, ohrožující život králíčka, nastává buď při nevhodném krmení čerstvým či nevhodným krmivem, nebo nedostatečnou hygienou v chovu, případně slabostí jedince. Pokud se přeléčují celé vrhy naráz vč. chovných samic, jde o  opakované přeléčování, čímž dochází k rezistenci bakterií a jejich následné větší agresivitě vedoucí k vyšším úhynům v budoucnu. To se však projeví obvykle až se zpožděním několika generací a někteří chovatelé sahají raději ke krátkodobým okamžitým opatřením.

Proto volím náročnější cestu - důkladnou znalost krmivářství, důkladnou hygienu kotců a vyloučení slabých jedinců z chovu. I za tu cenu, že jednou za čas některé z mláďat uhyne na střevní potíže již v mladém věku. Věřím ale, že je to lepší a morálnější, než vypiplávat slabé jedince a předávat je majitelům s vědomím, že mohou na kokcidiózu uhynout až později v novém domově.

Přesto se může stát, že se mi u některého projeví první příznaky a pak okamžitě dotyčného léčím a spolu s ním preventivně přeléčím celý kotec. V takovém případě to bude u králíčka uvedeno, že byl přeléčen.

Mohu mít králíčka jen jednoho, nebo je nutné mít dva?

Nevadí teddy králíčkům dlouhá srst přes oči?

Ano, vadí a velmi - to je alespoň můj názor, se kterým se většina ostatních chovatelek neztotožňuje, naopak považuje králíka bez možnosti vidět za žádoucí znak.

U srsti přes oči, kromě toho že králík nevidí, hrozí další problémy s očima jako zvýšené podráždění, různé výtoky a další problémy. Proto ji u králíků, kterým srst překáží ve výhledu, zastřihávám. To se týká většinou mláďat mezi 3-5. měsícem. Jak srst roste, doporučuji ji zkrátit po celém obvodu oka. V dospělosti, nejpozději po druhém přelínání, by si srst měla lehnout a neměla by překážet. To se však týká pouze mého chovu. Ačkoli já a pár dalších usilujeme o změnu návrhu standartu, zatím se mi oficiální změna mezi většinou prosadit nepodařila. Ale moji plemenitbu to neovlivní, raději obětuji stržení jednoho bodu na výstavě, než zdravotní problémy a nepohodlí králíčků.

I když srst nebude tolik překážet, může se stát, že se občas srst připlete králíčkovi do oka a způsobí podráždění. Po poznáte podle zčervenalého lemu očních víček, které je normálně růžové. Stačí srst dotýkající se oka odhrnout a kápnout na zklidnění oční kapky (osvědčil se mi Visine, neosvědčila Hypromelóza). Může se také objevit ztvrdlý výtok ve vnitřním koutku oka připomínající ospalku, tu stačí velmi jemně odstranit (pokud bude "držet", je dobré navlhčit ji vatovým tampónkem). Tyto dva jevy jsou u teddíků zcela normální a naprosto neškodné. 

Pro představu přikládám foto ideálů teddyho podle současného návrhu standartu (první) a mého (druhý)

Může být králíček trvale venku?

Nevadí, když jezdíme na víkendy pryč, bez králíčka?

Jaký je rozdíl mezi Teddy králíčkem, lvíčkem, saténovým a dalšími plemeny?

Teddy je módní kříženec v novošlechtění (tedy zatím nepatří mezi uznaná plemena), který se vyznačuje dlouhou srstí po celém těle (viz. návrh standardu vzorníku https://www.chsthesia.cz/thesia/standardy-plemen/). Většinou jsou však jen množeni laiky bez dostatečných znalostí. Mají tím pádem mnoho nedostatků, které je nutné zlepšit, aby se upevnilo zdraví, velikost a podoba plemene. Proto je při šlechtění žádoucí zařadit do chovu Teddíků i králíčky s klasickou délkou srsti, kteří jsou již dobře prošlechtění. Potomci takového spojení jsou pak označováni jako "teddy geni", jde v podstatě o 50% Teddíka. 

Králíček s teddy genem je geneticky pouze částečně "teddík" (např. otec teddy, matka jiné plemeno se standardní délkou srsti) a výsledná délka srsti v dospělosti je pouze odhadnutelná. Většinou vyjde klasická délka srsti s příležitostnými partiemi s dlouho srstí, především v oblasti za ušima, málokdy kolem krku (velmi raritně i jako dlouhosrstí) - fotogalerie. Dříve byli tito "kříženci křížence" označováni jako "lvíčci". Protože však již dochází k importu lvíčků ze zahraničí, bylo by toto označení zavádějící, byť geneticky jsou si velmi blízcí.

"Teddy gen" je gen neúplně dominantní a při křížení se projevuje podobně, jako např. strakatost u Českého strakáče a může se projevit plně (teddy), neúplně (teddy gen) nebo vůbec (standardní délka srsti = zakrslý barevný). Teddy x teddy = 100% potomstva teddy. Teddy x "klasický" králíček = "teddy gen". Teddy gen x teddy gen = 25% teddy, 50% teddy gen, 25% klasický. Teddy x teddy gen = 50% teddy, 50% teddy gen. Teddy gen x "klasický" = 25% teddy gen, 75% klasický.

Teddíka od teddy genů lze rozlišit nejpozději do dvou měsíců věku. Rozdíly mezi jednotlivými králíčky lze pozorovat v prvním, čtvrtém a sedmém a vyšším týdnu věku. Srst teddíka i teddy genů se proměňuji během růstu do 5 měsíců věku a následně s každým přelínáním (jaro a podzim), králíček tak může v průběhu života vypadat pokaždé trochu jinak, obzvláště patrný je rozdíl např. u teddy do 1 roku věku a u starších nebo rozdíly mezi zimní a letní srstí.

Zakrslý saténový je mladé plemeno s normální délkou srsti vyznačující se velmi vysokým leskem a jemnou, hebkostí srstí. Na sluníčku nebo při použití blesku na fotkách vyloženě "svítí". Jsou velmi dobře rozpoznatelní již v hnízdě. Zakrslí se "satén genem" jsou kříženci saténků a klasických králíčků, saténový gen se u nich NEprojeví, tedy vypadají stejně jako zakrslí barevní.

Zakrslý rex je plemeno s krátkou srstí, jež je kolmo postavená ke kůži a na omak jsou velmi hebcí. 

Zakrslý barevný pak čítá mnoho kreseb a barevných rázů s normální délkou srsti.

Zakrslý beran je králík s normální délkou srsti a ušima svěšenýma dolů. Tato plemena jsou mnohem větší, až 1,75kg což je i skoro dvojnásobek oproti ostatním zakrslým plemenům. Nyní jsou často kříženi a množeni jako "zakrslý beránek satén rex s teddy genem" apod. 

Jaký je rozdíl mezi PP a VP? A co chovatelské stanice?

Králíci jsou oficiálně vedeni a chováni jako hospodářská masná zvířata, a to vč. zakrslých plemen (spadají pod stejný svaz jako slepice a holubi). Jejich evidence a "papíry" tak podléhají jiným kritériím, než chov zvířat zájmových (např. koní či psů). Je to velká škoda, protože třeba u zakrslíků to působí mnoho nesnází.

Jedinými "úředně platnými" dokumenty ke králíčkovi je rodokmen od ČSCH (Český svaz chovatelů), který je vázaný na bolestivé tetování (může být označován i jako "PP" - průkaz původu. Rodokmen, totiž předky, mají totiž všichni bez ohledu na "papíry"). 

Rodokmen ČSCH by měl být, podobně jako u jiných zvířat, zárukou původu a lepší kvality chovu a zvířete. Aby chovatel mohl vydávat králíčkům rodokmeny a tetovat je, je nutné splnit několik podmínek:

a) uznaná plemena: Pro vydávání rodokmenů pro již uznané plemeno je potřeba, aby člen ČSCH kryl ideálně nepříbuzná zvířata stejného plemene, kresby a barevného rázu (* existují výjimky), jež byla výstavně ohodnocena a nedostala tzv. výluku (hrubé nedostatky ve standardu). Na rodokmen pak mají nárok pouze mláďata, jež nemají na první pohled výlukové vady (např. jinou barvu atd.) a předpokládá se u nich slušné hodnocení na výstavě a následně dobrá užitkovost v chovu. Tedy, NE VŠECHNA mláďata po PP jsou tetována a rovněž s PP.

b) nově vznikající plemena: Pro plemeno (nebo novou kresbu či barvu), které zatím nebylo oficiálně uznáno, lze požádat o "povolení novošlechtění". Chovatel by měl prokázat znalosti z oblasti chovu králíků a králíkářské genetiky, měl by mít jasno v tom čeho chce dosáhnout a jak na to půjde. Také je potřeba doložit návrh standardu nového plemene. Se svou žádostí může, ale nemusí uspět. V případě úspěchu pak získá právo registrovat všechna zvířata s chovu, a to vč. těch nestandardních, krytí různých barev či plemen aj. Je také povoleno křížit různá zvířata, i bez rodokmenu nebo bez výstavního ocenění, aby se dosáhlo kýženého záměru.

Vystavení rodokmenu je delší byrokratická záležitost, jež posouvá datum odběru králíčka o několik týdnů až měsíců. Příslušné tetování  je velmi bolestivá a stresující zkušenost, která může znesnadnit a prodloužit dobu zvyknutí králíčka u nových majitelů. Při tetování sebou zvíře zmítá, škube, křičí bolestí, může dojít i ke zlomenině nohy a páteře s následkem smrti. I několik dní až týdnů po tetování může být králíček vyděšený, odmítat na sebe sáhnout nebo křičet při pokusu o dotek na uši. Proto tetování velmi nerada dělám a doporučuji a plánuji tetovat pouze zvířátka, pro něž je naplánovaná papírová chovná nebo výstavní kariéra. Bylo by skvělé, kdyby svaz uznával jako náhradu tetování i téměř bezbolestné čipování, kterého si králík skoro nevšimne, bohužel v tuto chvíli to není povoleno.

Nutno upozornit, že PP králíčků nepodléhají v podstatě žádné kontrole a procesu ověřování pravdivosti. Sice při žádosti máte předložit 2xPP a oceňovací lístek, ale nikdo už nekontroluje, zda ta zvířata skutečně máte, zda vrh vůbec existuje, kdy se narodil, kdo je otcem apod. Králičí PP lze je velmi snadno a úspěšně falšovat, vystavovat na nepapírová zvířata, uvádět libovolné údaje, přiřadit k jednomu PP více zvířat atd. Bohužel, děje se to, a ne zrovna zřídka. Při obdržení PP králíka se tedy musíte spoléhat pouze na poctivost daného chovatele, že informace uvádí pravdivě, sám o sobě není králičí PP zárukou ničeho.
* To se velmi liší např. od psů, kde už od začátku musíte požádat o povolení krytí, můžou být povinné zdravotní testy, majitel samce musí podepsat fomulář potvrzující krytí, následuje další papírování i kontrola vrhu u chovatele a v případě pochybnosti lze nařídit testy parentity, tedy genetické ověření zda uvádění rodiče jsou skutečně rodiči vrhu. U psů PP smysl 100% má a opravdu určité záruky poskytuje, u králíků nikoli.

Proto nabízím místo rodokmenu i výpis předků, tzv. VP, což je jen obyčejný papír z informacemi, bez razítek autorit. Majitel má informace o zvířeti, chovatel se dozví něco o předcích, zvíře se vyhne bolestivému tetování. Je to win-win-win pro všechny strany.
Zatímco rodokmen ČSCH má jednotný vzor, podléhá schválení, razítkům a podpisům, VP si vypisuje každý chovatel dle svého uvážení. Neumožňuje sice oficiální výstavy ČSCH, ale používá se třeba v chovu plemen, která u nás nejsou uznána (např. minilo). VP je tedy cenný zdroj informací pro chovatele, kterým umožňuje vyhnout se příbuzenské plemenitbě.
* VP však ale vystavují také množitelé a zverimexy prostě jen proto, že to "dobře vypadá" a zvíře se s ním snáze prodá. 

Podle jakých kritérií je dobré vybírat chovatele?
1) Je členem ČSCH a toto může doložit členskou legitimací s unikátním číslem (mé číslo je 003637)
2) na svém webu má uvedeno jméno a příjmení, ideálně i fotku (všimněte si, že většina tzv. "hobby chovů" - v překladu množíren - toto nemá. Kolikpak webů pak jeden člověk asi má? Klidně několik, aby budil zdání malého chovu nebo změní jméno pokaždé, když se na něj objeví hodně špatných referencí)
3) Pro chov využívá výhradně zvířata s rodokmenem ČSCH a je schopen to doložit a alespoň část mláďat s PP odchovává
4) pokud scháníte mazlíčka, pak vyberte chov, který se na toto zaměřuje a zvářata ochočuje a chová se k nim hezky. 95% chovatelů zakrslých PP králíků je má jenom na výstavy a maso, nevěnuje se jim a neochočuje, nevybírá rodiče podle povahy. V chování a přítulnosti takových zvířat je pak veliký rozdíl.
5) Pokud má chov pouze na VP, měl by k tomu mít relevantní důvod, např. že dané plemeno není v ČR uznané a nelze ho jinak než na VP chovat (např. aktuálně u minilopů)

Pokud chcete chovatelskou stanici psů pod FCI, stačí zaplatit malý jednorázový poplatek a vymyslet jméno, které schválí. Toť vše. Dokonce ani nemuste mít psa. A rozhodně nemusíte být členy klubů, stačí dodržovat předpisy FCI a zákony dané země.
Z neznámého důvodu ČSCH nechce registrace chovatelských stanic dělat. Původně tyto registrace byly povoleny pro teddíky za každoroční nemalý poplatek a bylo vynucováno i členství v klubu, které ale ne každému odhlasovali. Následně se, opět z neznámých důvodů, registace i pro teddíky zrušila. Jedinou výjimku doteď mají chovatelé sportovních králíků, kteří ales regsitrují jen chovy pro sport. A protože registrace chovatelských stanic není regulovaná, může se chovatelskou stanicí prohlásit kdo chce vč. množíren a nemusí nic splňovat a nic dodržovat. Pro veřejnost je to velice matoucí a bylo by fajn, pokud by svaz tyto registrace dělal a nastavil k tomu i příslušná pravidla, zatím tomu tak není.

Jak správně pečovat o srst králíčka?

Máme 3 délky srsti: standardní, krátkou a dlouhou. Laici často hledají "králíčka s krátkou srstí", ale většinou myslí spíše tu standarní délku. Chlupy tvoří vrstvy tzv podsadu (jemnější chlupy blíže ke kůži, regulují teplotu) a krycí chlupy (pesíky, jsou tvrdší, delší, chrání podsadu a odvádí vodu).
Standardní délka srsti je ta původní, přirozená, chlup je dlouhý kolem 3cm (pesíky delší, podsada kraší), je hladký a leží jeden na druhém s konci směřujícími dozadu a dolů. Tuto délku srsti má drtivá většina plemen.
Krátká délka srsti je kratší asi 1,4-1,7cm a vyrůstá kolmo ke kůži, pesíky přečnívají podsadu jen minimálně. Nevýhodou je, že přesně kopíruje tělesné struktury a snadno odhalí kosmetické anatomické nedostatky. Zástupcem je rex.
Dlouhá srst je kolem 6-10cm, obvykle tvořena převážně podsadou (poměr mezi podsadou a pesíky ovlivňuje míru plstnatění). Výhodou je, že zde srst anatomické nedostatky naopak zakrývá, králíci tak působí na první pohled více standardně. Zástupcem je teddy či angorský králík.

krátkosrstí (rexi) a králíci se standardní délkou srsti (saténoví,...): srst nevyžaduje žádou údržbu (pozn. rexi jsou náchylní na otlaky tlapek, obzváště na roštech)

lvíčci: tělo, které má normální délku srsti, nevyžaduje žádou údržbu. Delší srst za ušima nebo kolem krku stačí v případě potřeby (příležitostně nebo nikdy) pročísnout obyčejným hustým hřebínkem.

dlouhosrstí (teddíci,...):
   do 2 měsíců věku - srst nevyžaduje žádnou údržbu
   3-5. měsíc věku - nejkritičtější období. Srst je třeba velmi často rozčesávat (několikrát týdně, někdy i denně) a přesto dochází k velkému zacuchávání a plstnatění srsti. Někdy dochází i k dočasnému přerůstání srsti přes oči (dle chovu a předků). Nejjednodušší je králíčka ostříhat, nebo alespoň vystřihávat zplstatělé "dready". Sice bude králíček pořád zacuchaný, ale alespoň nebude docházet k přílišnému plstnatění vedoucí až k nepohodlí králíčka nebo vytrhávání srsti. Téměř vždy plstnatí záď u ocásku, dále krk, poté za ušima a na bocích (na jiných místech výjimečně) - je to dáno jiným složením srsti v těchto oblastech. 
   6. měsíc věku - přelínávání na srst dospělého. Častým vyčesáváním významně snížíte poletování chlupů po bytě a usnadníte výměnu srsti.
   7. měsíc a dále - srst dospělého jedince. Nyní je údržba mnohem jednodušší, stačí vyčesání 1-4x měsíčně (individuální). I Přesto může docházet k plstnatění srsti a to nejvíce v oblastech zádi a krku. Oproti mláděti může být srst o trošku kratší, jinak hustá, nebo různý poměr podsady a pesíků (určující jemnost srsti a náročnosti na údržbu)

línání: k línání, tedy výměně srsti, dochází kolem 6. měsíce věku a dále každé jaro a podzim.

zásady stříhání: dredíky stříhejte maximálně v polovině, v žádném případě se nesnažte ustřihnout jej až u kůže. Srst plstnatí od konečků, takže často pak jde prsty srst ještě rozmělnit. V žádném případě nevtahávejte srst do nůžek, králík má velmi volnou kůži a hrozí poranění. Doporučuji nůžky se zaoblenými hroty, ne špičaté. Pokud se to králíčkovi nebude líbit, stříhejte ho po částech a dejte mu pauzy. Mezi jednotlivými stříháními nechte minimálně 1-2 týdny aby srst stihla odrůst a zlepšit se (po ostříhání je hodně zubatá a nevzhledná, nicméně do dvou týdnů už trochu odroste a vypadá lépe). Téměř všechny problémy s plstnatící srstí se vyřeší pravidelným zastřiháváním problematických partií a kartáčováním.

Může králíček zeleninu a ovoce?

Krmení čerstvým krmivem (ovoce, zelenina, tráva,...) je na vlastní riziko a v zásadě jej nedoporučuji, zvířátka ode mně na ni tedy nejsou zvyklá. Absolutní tabu je mokrá nebo čerstvě posekaná tráva, a to jak jako povrch výběhu, tak obsah koše sekačky. odkaz
Králík je náchylný na zažívají potíže všeho druhu a nesnáší změny v krmení. U zakrslíků to platí dvojnásob. Riziko spočívá nejen v plísních a hnilobě, ale také v možnosti zapaření (např. vlhká tráva) nebo kvašení (jablka), otravy apod. Příkrmy dále narušují rovnováhu živin v granulích, které jsou určené jako doplněk k senu, příp. jako kompletní krmná směs. Dalším rizikem jsou děti a jejich dobrý úmysl ušákovi "dopřát dobrotu", jakmile toto krmení jednou schválíte, těžko uhlídáte co nebo kolik zvířátku dávají. Nepodléhejte iluzi, že zvíře nesní nic, co by mu ublížilo! Bohužel, většina úmrtí domácích králíčků je způsobena chybou v krmení vedoucí k zažívacím komplikacím.
Pokud jste se přeci jen rozhodli čerstvé krmení dávat, doporučuji následující:
- vyčkejte až do věku, kdy bude králíček dospělý (6 měsíců), věk mláděte je po všech stránkách nejrizikovější.
- krmte pouze v malém množství, jako pamlsek.
- začněte se zeleninou s nízkým obsahem vody, vhodná je např. kořenová zelenina (mrkev, petržel, celer, řepa, topinambury).
- začněte tím, že ji nakrájíte na plátky a usušíte. Postupně přejděte ta částečně sušenou a nakonec na čerstvou. 
- druh pamlsku neměňte naráz, ale pozvolna, např. 1.-4. den mrkev, od pátéhp dne mrkev + něco... Ne každý den něco jiného. Při jakékoli změně v krmení sledujte chování králíčka a trus. Pokud se objeví nežádoucí změny, vraťte se ihned a naráz pouze k suchému krmení.
- pokud chcete králíčka pouštět na trávu do výběhu, je nutné ohlídat absenci travních chemikálií, jedů na škůdce, jedovatých rostlin, nebezpečných věcí,... Dále není vhodný takový výběh, kam se mohou dostat jiná zvířata a to jak divoká (zajíc, jestřáb...) tak domácí (kočky,...) kvůli riziku nemocí i zabití mazlíčka. Na rostliny ve výběhu si musí králíček nejprve pomalu zvyknout, poté jej vypouštějte jen pod dohledem.

Myslete na to, že králík je býložravec, od slova býlí, tedy byliny. Byliny ve smyslu botanickém, tedy nadzemní rostliny s měkkým stonkem (nikoli aromatické bylinky jakožto koření do kuchyně), typicky traviny. Králík není zeleninožravec, ani ovocožravec - to je spíše strava všežravců. Občas mě jímá hrůza, když vidím na facebooku fotky misek rádobyzdravého krmení plnou brokolice, květáku či banánů - to opravdu není přirozená strava králíka. Králík divoký žije na stepích, loukách a okrajů lesů a okusuje co tam najde. Zkuste si při krmení králíka představit, co asi tak žere jelen. Ten se převážně pase na trávě, na banán či brokolici by čučel jak rohlík ze síťovky.

Tvrdé pečivo není pro králíky vůbec vhodné krmení. Četli jste někdy jeho složení? Pro králíka to není nic zdravého, ani přirozeného. Dříve se to králíkům na maso dávalo prostě jen pro to, že to bylo levné + způsob, jak se zbavit odpadu z kuchyně. Domácí mazlíček ale není odpadkový koš! 
Broušení zubů o tvrdý chleba je nesmysl a mýtus - zubní sklovina je jednou z nejtvrdších věcí v přírodě, co se nerozloží ani za stovky let. To o chleba či větvičku opravdu neobrousíte. Zuby se jim obrušují třením zub o zub při příjmu běžné stravy.

Za jak dlouho si králíček zvykne?

Příchod do nového domova je pro králíčka velkou změnou. Odešel od mámy, sourozenců, starají se o něj noví lidé a je celkově v úplně jiném prostředí. Změní se jim stravování, teplota, denní režim, všude je plno nových pachů. Se všemi změnami se musí postupně vypořádat. Je dobré, když alespoň do začátku má seno a granule, na které byl zvyklý, a prvních 24h bude mít klid a čas se rozkoukat. To je totiž doba největšího šoku, je možné že nebude chtít jíst, pít, nijak komunikovat, bude se schovávat nebo prchat, valit oči a rychle dýchat. Často se stane, že si "zaneřádí" svým pachem celou klec. Je potřeba na to připravit především děti, že na plnou radost ze zvířátka si budou muset ještě chvilku počkat.
Druhý den už by to mělo být lepší, králíček by měl začít ochutnávat, prozkoumávat a očichávat okolí, čistit si srst, rozvalovat se. Je už možné si ho pomalu po 5minutách brát do náručí a hladit jej a interval postupně prodlužovat.
Nejpozději do týdne by se mělo vše srovnat. Po čase je i možné pochlubit se návštěvám nebo jej zkusit seznámit s dalšími zvířecími členy domácnosti.
Každé zvířátko je však trošku jiné a potřebuje individuální přístup, někdo může být úplně v pohodě ihned, jiný se bude rozkoukávat déle. Respektujte prosím tempo svého nového kamaráda. Investice trpělivosti a času v mláděcím období se vám mnohonásobně vrátí :)

Snese se králíček s kočkou nebo psem?

S pejsky obvykle nebývá problém, nejsou-li lovečtí. Pozor, do (historicky) loveckých plemen spadá i Yorkshire teriér a Pražský krysařík. Trochu jiné je to s kočkami...jsou různé nátury, ale většinou jsou to lovci a králíček je velice zajímá. Bez problémů by dokázaly zabít a sežrat i velkého masného králíka. Jsou takové, které dokáží i otevřít klec (a to platí i pro králíky), některé tam zase prostrčí packu a šmátrají v kleci což králíčkům silně vadí a navíc může dojít ke zranění. Takže na kočičku pozor. Ale běžným nakrmeným domácím kočkám to obvykle nestojí za námahu (pokud nemáte hybridní plemeno křížené s divokými, ty loví všechny velmi intenzivně úplně všechno). Ideální je, pokud v době Vaší nepřítomnosti je králíček ZAMČENÝ v jiné místnosti (mnohé kočky si be problémů otevřou i dveře).

Jak naučit králíčka pít z napáječky?

Naši králíčci jsou zvyklí pít z napáječky, avšak je možné, že budete mít napáječku s trochu jiným mechanismem (ale stejným principem) pití. Většina králíčků jde na jisto, někteří mohou být trochu zmatení. Pokud se do 6h po předání nenapije, raději dejte do klece i misku s vodou. Zkuste králíčka posadit pod pítko a zacvakat před ním kuličkou, aby viděl, jak z ní voda kape. Další možností je snažit se ušáka k trubičce něčím nalákat, třeba pomocí granulek (před krmením, aby se správně "těšil"). Jakmile se napije poprvé z napáječky, máte vyhráno, bude si to pamatovat. Mezitím postavte misku s vodou přesně pod napáječku, aby se naučila hledat vodu na tom konkrétním místě

Kdy jen nejlepší koupit králíčka?

Zájemce to logicky neví a nepadne, ale počet nabízených mláďat a zájem o ně se dramaticky mění dle ročních období. To ovlivňuje nejen dostupnost mláďat, ale i cenu.

Králík je zvíře a jako takové se porodnost řídí přírodními cykly. Celkem logicky tedy samice rodí od března do října s tím, že největší "babybom" jsou mláďata s odběrem v květnu a září-listopad. celkově ale jaro a podzim je králíčků na výběr hodně. Jiná situace je pochopitelně v zimě, kdy naopak nejsou mláďata žádná (Od Vánoc do dubna tak žádní králíčci na odběr nejsou). 

I počet zájemců se liší. Na jaře a na podzim je to vyvážené. V létě naopak kvůli prázdninám a dovoleným zájem skoro (přestože mláďata jsou) není a ceny mohou být i symbolické ale naopak před Vánoci poptávka roste až 50x oproti zbytku roku (a přitom mláďata v této době až na výjimky nejsou).

Co z toho plyne pro zájemce? NEPLÁNUJTE NÁKUP KRÁLÍČKA NA VÁNOCE - NEBUDOU. Nejlepší je tak pořídit králíčka buď na jaře (nar. od března do dobna a odběr květen až červen) a nebo na podzim (narození červenec až říjen a odběr září až listopad). Pokud chcete králíčka jako dárek, je lepší plánovat jej na narozeniny, svátek nebo nějaké výročí, ne na Vánoce.

Je vhodná dřevěná klec/domeček do bytu?

Rozhodně ne! Dřevo totiž absorbuje tekutinu. Dříve či později tak dejde k počůrání dřeva. Pro mnohé je to překvapením, ale králíci mohou značkovat (a to vč. samic) a to tím způsobem, že vystříknout trochu moči při vyhození zadníma nohama. Dojde tak k "ohození" celé stěny až ke stropu. Počůané dřevo tak začne brzy zapáchat a nejde to ze dřeva nijak odtranit. Nátěr sice může dřevo částečně ochránit (jen před pár kapkami, nikoli však před pravidelnou "sprchou") ale ty jsou pro králíky jedovaté a jejich použití rozhodně nedoporučuji. Do bytu je tak ideální kombinace plastu a kovu, tedy klasické klece nebo ohrádky. Králíci si také rádi dřevěné objekty "upravují", okousávají a zahlazují ostré hrany. V extrémních případech může dojít až k prokousání králíka skrz králíkárnu (většinou u králíků divokých nebo extrémně náruživých samců v cestě za samičkou bydlící vedle). Naštěstí domácí králíky tato kratochvíle v 99,9% případů vůbec neláká :) Ale je dobré mít na paměti, že teoreticky je to možné. A pokud králííci osnují útěk a průzkum mimo klec, zaručeně si to naplánují např. na dobu, kdy bude doma dlouhodobě sám např. na víkend nebo dovolenou)

Naopak na venkovní králíkárny je dřevo materiál nejlepší možný a vřele jej doporučuji. Zájemcům o tuto stavbu mohu poradit emailem, na co myslet při umístění a kontsrukci.

V domácnostech s králíky by neměly být používány osvěžovače vzduchu. Zvířata to může nepřiměřeně dráždit a údajně i přispět k rozvoji respiračního onemocnění. (zdroj: odkaz). Ze zkušenosti nemohu toto tvrzení potvrdit ani vyvrátit, raději se tomu ale preventivně vyhýbám.
V rodinách s alergiemi jsou dobré reference na čističku vzduchu od Ionic (např. Triton X6)

rostlina avokáda je pro zvířata toxická